Margit Slimáková PharmDr. – Ako vybrať správne princípy výživy detí

Strava detí a príkrmy sa riešia čím ďalej tým viac. Ako sa však naisto rozhodnúť, keď každý tvrdí niečo iné? Ako predísť zbytočnému stresu mamičiek a definovať si dôležité princípy pre výber prvých príkrmov až po stravu detí v prvom roku? A čo potom? Oplatí sa kupovať deťom drahé BIO mäso, kvalitné tuky a kojiť tak dlho ako sa dá? Čítajte ďalej rozhovor z nezávislou českou odborníčkou na výživu a inšpirujte sa pre vaše lepšie rozhodnutia.

Kto je Margit Slimáková a prečo sa oplatí študovať jej prácu?

Margit Slimáková je v súčasnosti najvýraznejšia česká špecialistka na výživu a prevenciu zdravia. Margit sa podarilo úpešne spopularizovať nový zdravý tanier, ktorý nahradzuje zastaralú výživovú pyramídu postavenú na nízkotučných princípoch a väčšinovej konzumácie cereálií.

Nemáte priestor na čitanie? Stiahnite si audioverziu článku na cesty:

Margit sa venuje nie len individuálnemu poradenstvu, ale aj osvete, publikačnej, či prednáškovej činnosti. Osobne odporúčam hneď jedno video, kde výborne búra mýtus o káve s mliekom, či smotanou, ktorý sa už aj mne dostal do mailu.

Kompletné bio, vzdelanie a certifikácie si všetky nájdete tu.: http://www.margit.cz/margit/

Ja som oslovil Margit po tom, čo som na ňu naďabil pri mojej prednáške na konferencii Umenie byť ženou v Košiciach. Viacero žien mi dalo spätnú väzbu, že to čo prednášam sú pre nich trochu nové veci, ale že vlastne je to podobné ako keď Margit rozpráva, že tukov sa netreba báť!

Tak ma to hneď zaujalo, že možno nájdem ďalšieho progresívneho experta na výživu, ktorý tiež neverí teórii kalorickej rovnováhy („koľko zješ, toľko vydáš, všetko s mierou a si v pohode, veď kalória ako kalória!“). Tak som sa pustil do štúdia jej českého blogu a nestačil som sa čudovať ako trefné a kritické informácie a odporúčania som tam našiel. Určite si pozrite jej posledné 3 články, ktoré verím, že prispejú ku kritickému vylepšovaniu vašej životosprávy. 

Výživa detí v prvom roku a čo potom? Ťažká, ale o to dôležitejšia téma!

Čím ďalej tým viac otázok od čitateľov a hlavne čitateliek smeruje k výžive detí… Ako dlho kojiť, kedy začať s obilninami, mliečnymi výrobkami a tukmi. Okrem nedostatku spánku a rôznych stratégii uspávania dieťaťa je práve jedlo témou, ktorú rozoberá každá mamička pri skoro každej debate. Zároveň problém optimálnej detskej výživy riešim aj osobne, kedy som už 7. mesiac otcom malej Laury a tak ako každému rodičovi, tak aj mne záleží na čo najlepšej výžive pre jej rast, vývoj, imunitu a zdravie.

Určite nie som za to, že by sme sa teraz mali na 100% BIO zblázniť. Skôr sa snažím na vec pozrieť kriticky a využiť najnovšie poznatky k čo najlepšej výžive detí práve od ich narodenia. Asi ste sa tiež už dozvedeli o tom, že čo sa dieťa naučí a zažije do 3 rokov, tak sa mu vbuduje do jeho mysle najviac, keďže ide o najsilnejšiu fázu učenia človeka.

A tak vidím práve toto obdobie ako veľmi dobrú investíciu do vývojového potenciálu nášho dieťaťa a neuspokojím sa so všeobecnými odporúčaniami, že všetko s mierou. Hlavne keď potom vidím deti ako tlačia v kočíkoch biele rožky do úst, alebo sa večer kŕmia sladkou krupicovou kašou.

Poďme sa teda opýtať Margit ako by sa dala vylepšiť životospráva detí v 1.-3. roku, ktorá ja vraj pre vývoj kritická. Alebo je ešte niečo dôležitejšie predtým?

Margit, súhlasíte s názorom, že pri strave detí do 3. roku ide asi o najdôležitejšie obdobie pre budovanie chutí, návykov a imunity?

Dušane, u návyků a chutí to tak možná je, ale i přesto se čím dál více zjišťuje, že o zdraví dítěte zásadně rozhoduje už strava, chování a zdraví maminky v době těhotenství.  A dokonce jsou práce dávající do souvislosti zdravotní styl a ekologickou zátěž rodičů maminky dítěte se zdravím dítěte.

Těch vlivů je neskutečně mnoho, stále objevujeme nové souvislosti jako třeba relativně nově vliv prostředí na expresi genů anebo obrovský vliv našeho mikrobiálního osídlení (mikrobiomu) na vše od imunitního systému až po naše myšlení. A další naprosto zásadní období pro rozvoj chutí je věk osamostňování se dětí, kdy vliv rodičů přebírají i kamarádi a mocná média. Proto nejsem zastáncem orientace jenom na jakékoliv konkrétní životní období. Zdravě jíst a snažit se to naučit děti má smysl neustále.

Sama máte deti… akými prírkmami ste začínali a na čo ste si dávali v prvom roku vyslovene pozor?

Všechny děti jsou do jednoho roku věku kojenci a proto úplně nejdůležitější je první 4 až 6 měsíců plné kojení a až do konce roku stále dostatečné kojení. Všechny příkrmy jsou při dostatečném kojení jen doplňkem, u mnoha dětí jsou příkrmy více než jídlem prostředkem k učení se jíst.

Pro vše, co dítěti nabízíme k jídlu, pak platí úplně stejná nejdůležitější zásada jak pro kohokoliv z nás a to upřednostňovat kvalitní potraviny. Sama jsem dětem vždy přednostně nakupovala kvalitní základní potraviny a z těch připravovala vlastní příkrmy.  Jako první jsme podávali jednotlivé druhy lokální bio zeleniny anebo ovoce. Takže třeba v době, kdy jsme žili v Číně náš nejmladší jako první dostával sladké brambory a mango, které se v okolí pěstovali. 

Viete identifikovať spätne aké ste robila chyby, alebo aké chyby robia pri výbere jedla najčastejšie mamičky, s ktorými sa poznáte?

Výživou se profesně zabývám více jak dvacet let a se svými rozhodnutími jsem v naprosté pohodě. A u maminek často více než výživové chyby někdy vnímám až zbytečný stres, aby se chyby nedělaly. Mnoho maminek tráví hodiny čtením a diskuzemi o výživě. Čím více toho projdou, tím více jsou znejistěny. Přitom pro zdravou stravu není třeba počítat žádné gramy živin na talíři, převažovat dítě před a po jídle ani jídelníček sestavovat podle výsledků nejnovějších studií.

Úplně stačí dítě dostatečně kojit, příkrmy založit na kvalitních základních potravinách a čerstvých jídlech z nich. Dobře prospívající dítě poznáte podle toho, že roste, má dobrou náladu a dostatek chuti spoznávat svět. Takovýto zdravý rozvoj je mnohem důležitější než jakákoliv výživová mediální tvrzení anebo zkušenosti virtuálních kamarádek.

Aký je váš názor na cereálie a lepok v tomto období? Podľa mojich informácií by som ich radšej vynechal, alebo myslíte, že je potrebné dávať nejaké minimálne množstvo lepku pre zníženie riziká alergií v budúcnosti?

Doporučení některých pediatrů podávat v tzv. imunologickém okně mezi 4. až 6. měsícem věku běžné alergeny, včetně lepku, vychází z pár studií, které u dětí konzumujících takto brzy alergeny zjistily o trochu nižší výskyt potravinových alergií než u dětí, které potenciální alergeny dostaly později. Jedná se ale o pouhé pozorovací studie, nebylo stanoveno vhodné doporučené množství lepku a ani tato ochrana vysvětlena.

Nebo naopak jediné logické vysvětlení, které jsem doposud zachytila je, že děti mezi 4-6 měsícem věku byly při podání lepku ještě i běžně kojeny a takto i imunologicky chráněny, zatímco mnohé starší děti už ne.

Mnozí pediatři proto zůstávají při předcházejících doporučeních prvních 6 měsíců věku kojit a potenciální alergeny podávat spíše později, třeba až okolo desátého měsíce věku, ale určitě ještě v době dostatečného kojení. V tomto se sama shoduji třeba i s MUDr. Fojtíkem, lékařem z gastroenterologického oddělení Centra péče o zažívací trakt.

Zcela obecně lepek není esenciální potravina, cereálie také ne, proto není nezbytné je podávat. Souhlasím také s tvrzením, že konzumace obilovin v podobě pečiva, sušenek a koláčů z bílé pšeničné mouky je naprosto nezdravá a nikdo je nepotřebuje. Uvedený názor sama šířím při přednáškách už spoustu let. Není však třeba přehánět a už nesouhlasím s tvrzením, že jedna z běžných potravin je jednoznačně nezdravá a všichni ji musíme kompletně vyloučit z jídelníčku. Zde je moje detailní vysvětlení Proč pšenice vyšla z módy.

Je pravda, že ak majú rodičia diagnostikovanú vybranú alergiu (napr. lepok, kaseín, laktóza), alebo intoleranciu, tak sa výrazne zvyšuje pravdepodobnosť aj pre dieťa, že by s vybranou zložkou mohlo mať problémy a kým je úplne vyvinutá imunita, tak je vhodné vyhýbať sa kritickým potravinám?

Ano, to je zcela správné a nejvíce platí u celiakie. Vím i o lékařích, kteří celiakii u předků považují za důvod testovat potomky, a to zejména protože intolerance k lepku zůstává běžně u mnoha lidí i roky nerozpoznaná a tedy neléčená.

Imunitní systém dítěte se vyvíjí postupně a tento proces může být i velmi individuální. Nejsem si proto jistá, jak doma vyvinutou imunitu určit a jestli je vhodné či dokonce možné se v této době potenciálním alergenům zcela vyhýbat. Jako jediné prokázané prozatím vidím prospěšnost podávat rizikové potraviny později, ale stále ještě za současného kojení. V případě, kdyby už byla potravinová intolerance či alergie prokázána se samozřejmě potravina podávat nemá.

Kde vidíte príčinu toho, že mnoho žien sa ešte stále bojí tukov? Nie len pre seba, ale aj pre deti… Ako je to teda s tukmi? Je nejaké riziko ak malej zamiešam do zeleniny ghee, poctivé maslo, panenský kokosový, alebo olivový olej?

Strach z tuků vychází z velmi omezené studie Dr. Ancela Keyse ze sedmdesátých let minulého století. Výsledky této studie a jeho doporučení k nízkotučným a nízkocholesterolovým dietám nebyly kvalitními studiemi nikdy prokázány. Naopak studie jednoznačně prokazují škodlivost konzumace nadměrného množství sacharidů, ke kterému tato nízkotuková hysterie vedla.

Přídavek kvalitních tuků od másla až po za studena lisované oleje anebo kokosový tuk do jídel je nejenže bezproblémový, ale dokonce zdraví prospěšný. Ono strava bez tuků ani nijak nechutná a už vůbec nezasytí. Mnozí dietující, kteří omezují tuky jsou věčně hladoví, neustále něco pojídají a pořád musí držet diety. Podíl tuků v jídle zasytí, dodá esenciální mastné kyseliny a pomůže nám omezit přejídání se sacharidy.

Aký je váš názor na výber mäsa? Čo ja viem, tak pre obsah omega 3 a kvalitu sa vraj oplatí investovať do BIO mäsa zvierat pasených na tráve. Mladá ťeľacina, divina, králik sú teda v pohode?

Nejen maso, ale obecně kvalita a složení všech živočišných potravin odráží kvalitu krmiva daného zvířete. Proto také u masa, ryb, mléka a vajec doporučuji BIO kvalitu, produkty zvířat z pastvy anebo volného lovu v moři. Zrovna pro obsah omega 3 mastných kyselin je to zásadní, zachytila jsem i studii, která v mase tučných ryb z chovu, kde jsou běžně vykrmována pro ně nepřirozeným a nezdravým zrním podobně jako zvířata v konvenčních velkochovech, udávala až o polovinu nižší obsah omega 3MK ve srovnání s jejich obsahem v mase ryb z volného výlovu.

Je pravda, že jednou z najvýživnejších zložiek príkrmov môže byť žĺtko, či kvalitná BIO pečienka? Žĺtko, ale asi uvarené… alebo kedy ho vlastne uviesť do stravy, aby sme sa vyhli riziku alergie?

Ano, vaječné žloutky i játra jsou výživově bohaté. Játra, ale mohou obsahovat vysoké množství škodlivin, a proto bych je malým dětem nedoporučovala. Vaječný žloutek je naopak možný a vhodný zařazovat hned mezi prvními příkrmy. Žloutek je nejvhodnější přidat při vaření polévky, jen ideálně asi do jednoho roku zcela bez bílku, protože ten je alergenní části vajec.

A čo cudzokrajné záležitosti ako avokádo, kokos a banány? Z môjho pohľadu môžu byť pre dieťa veľmi hodnotné.

Ano, všechno to jsou výživově prospěšné potraviny, ale nechala bych je pouze pro zpestření jídelníčku postaveném na našich lokálních sezónních potravinách.

Ideme do finále! Aký je váš názor na mlieko a mliečne výrobky pre deti do 3 rokov? Je pravda, že kvalitný gazdovský biely jogurt je v pohode, ale tetrapakové pasterizované mlieko nie?

Kvalitní mléko zvířat pasených na louce a zdravě krmených může být zdrojem mnoha prospěšných látek. Ve skutečnosti však zpravidla konzumujeme vysoce průmyslově upravované a dochucované mléčné výrobky, které mohou vice škodit než prospívat. 

Proto zcela obecně, když není jedinec alergický na kravské mléko ani netrpí laktózovou intolerancí mohu kvalitní, minimálně průmyslově poškozené a zejména zdraví prospěšné zakysané mléčné výrobky doporučit. Detailněji téma kravského mléka vysvětluji v encyklopedii.

Ak by ste mali identifikovať 3 najväčie riziká výživy detí do 3 rokov, ktoré by to boli?

1. Zbytečné podávání umělých kojeneckých mlék.
2. Upřednostňování speciálních vysoce průmyslově upravovaných a dochucovaných dětských potravin před čerstvými domácími jídly.
3. Naučení dětí pít slazené nápoje.

Ako by ste poradili mamičkám vyhodnocovať informácie z mediálnych článkov, či rôznych fór, aby mali istotu, že nepodľahnú čiastkovým odporúčaniam?

Běžná média a diskuzní fóra zpravidla přinášení více nesmyslů a znejistění než prospěchu. Zdravá výživa je naprosto jednoduchá. Je jen o kvalitě a základních potravinách. Pro přípravu jídla nikdo nepotřebuje sledovat nejnovější studie ani navštěvovat výživové kurzy.

Jestliže chcete sledovat, co se ve výživě děje, upřednostňujte nezávislé profesionály s nadhledem před laickými zastánci jednoho výživového směru, který zrovna sami realizují anebo před prodejci jakýchkoliv diet a přípravků.

Takže tvrdíte, že běžnému človeku sa vôbec neoplatí riešiť rôzne štúdie a nové trendy? Čo však robiť, ak mám podozrenie na intoleranciu, alergiu a jednoducho sa cítim konštantne unavený, aj keď sa stravujem pestro, nejem extra mäso, ani nepijem mlieko?

Ano, pro zdravé vaření a jezení skutečně nepotřebujeme číst lékařské studie ani přepočítávat počty miligramů jednotlivých živin, která si dáváme na talíř. Vždy doporučuji dodržovat jediné základní pravidlo zdravé stravy, jíst základní kvalitní potraviny a jídla z nich. Po pár týdnech takovéto super stravy každý z nás začne vnímat, jestli mu dělá lépe vařené nebo syrové, jíst více masa nebo fazolí.

Až v případě, že přetrvají jakékoliv zdravotní potíže je třeba hledat detailnější řešení, třeba při podezření na intoleranci anebo alergii může každý sám vyzkoušet eliminační dietu, k tomu také není třeba žádné studie. V případě závažnějších, třeba autoimunitních, onemocnění je nezbytná správná diagnostika pomocí moderní medicíny a jeli možné zahájit přirozenou terapii, tj. nejdříve dietoterapii a bylinné přípravky. Až jako možnost poslední volby vidím farmakoterapii.

Ak by ste mali vytvoriť hodnotný a výživný produkt na cesty pre deti od 1 roku, čo by ste tam ideálne skombinovali? Spĺňajú niektoré výživy a detské produkty vaše kritériá?

Toto je velmi obecná otázka, závisí na věku dítěte, jeho celkovém jídelníčku, ročním období…Pro děti na svačinku bych klidně v létě dala čerstvé ovoce anebo zeleninové proužky a k nim ořechové máslo anebo pomazánku třeba z vajec, rybiček anebo tvarohu. Další možností je jogurtové nápoje jako třeba indické lassi anebo turecký ayran. V zimě může být vhodná směs z ořechů a semínek, sušeného ovoce, pár kostek hořké čokolády. Z uvedených ingrediencí jde s přídavkem kokosového tuku připravit i domácí kuličky anebo tyčinky.

Určitě je možné najít i minimálně průmyslově upravené dětské potraviny bez doslazování a aditiv a takovéto pro zpestření anebo v případě nouze, jako třeba při cestování, také dítěti podávat. Nedokáži si však představit, že jakákoliv potravina může být čerstvější a levnější než doma připravená.

Aká je vaša inšpirácia, pre ktorú sa stravujete inak ako väčšina českých žien? Ako by ste motivovali vašich známych, aby si vybereli jedlo viac uvedomelo?

Více než o inspiraci jde asi o znalosti. Péči o zdraví, prevenci a výživu jsem vystudovala, tématům se profesně věnuji a mám moc ráda dobré jídlo. Nic více není třeba. 

Přijde mi, že nejlepší motivaci jiným dodáváme vlastním příkladem. Roky jím skvěle, takovouto skvělou stravu nabízím každému, kdo nás navštíví a pracovní termíny často řeším v kvalitních zdravých restauracích. Ještě se mi nestalo, že  by takovéto jídlo i úplně běžnému jedlíkovi nechutnalo. A vlastně za ty roky se postupně snad úplně všichni kolem mne posouvají ke zdravějšímu jezení, to vše bez jakékoliv speciální práce, manipulace či kázáních z mé strany.

 Prinášajú vám moje články, recepty a úvahy hodnotu? Chcete dostávať každý piatok nové recepty a víkendové inšpirácie pr zlepšovanie životného štýlu? 

Kliknite si na odber newslettera a budeme v kontakte. Zadarmo! 🙂